
Do dnešního rána jsem tohle slovo Sabatikl neslyšela. Netušila jsem jeho význam. Nevěděla jsem, co znamená. No přesto jsem jeho lehkou podobnost v životě zažila.
Co o tom píše Kamila Gottsteinová, content manager, která se věnuje tématům spojeným s duševní pohodou v práci?
“Sabatikl (z anglického sabbatical leave) znamená delší pracovní volno, které si člověk bere po letech v zaměstnání nebo podnikání. Jeho význam spočívá v tom, že umožňuje na čas vypnout, nabrat síly, vzdělávat se nebo se věnovat osobním projektům. Jinak řečeno – sabatikl je pauza od práce, která vás posune dál, nejen fyzicky, ale i mentálně.
Dnes už nejde o výsadu akademiků nebo top manažerů. Stále více firem i zaměstnanců chápe, že občas je potřeba „vystoupit z běžného rytmu“, abychom se mohli vrátit kreativnější, motivovanější a zdravější. Sabatikl v práci bývá obvykle určen zaměstnancům, kteří ve firmě působí delší dobu — často pět a více let. Firma jim umožní pauzu na několik týdnů až měsíců, někdy i s částečnou finanční podporou. Některé společnosti sabatikl považují za součást benefitů – podobně jako dovolenou, jen delší a smysluplnější.”
Ve školství tohle zatím u nás možné není. No věřím, že v rámci zachování duševního zdraví, by bylo dobré, aby se tato možnost objevila i ve školách.
Mluvím z vlastní zkušenosti. Loni jsem si skoro po dvaceti letech v družině rozhodla naordinovat odpočinek. Nevěděla jsem, na jak dlouho to bude. No věděla jsem, že je to tak v pořádku.
Tahle pauza mi pomohla předejít nepříjemnostem v oblasti zdraví (během poslední roku v družině jsem byla 4x nemocná. Během půlroční pauzy ani jednou.) Tahle pauza mi umožnila další osobní růst (mám kurz Lektora dalšího vzdělávání. A taky jsem “pustila” spoustu toho, co zbytečně komplikovalo můj život.) Zkušenosti, které jsem tak v téhle pauze i po ní získala (a přibyly k nim i zkušenosti knihkupkyně) to vše mi přineslo nový pohled nejen na práci, ale i na můj životní směr.
Díky tomu, co vše jsem za ten rok mimo školství prožila, a uvědomila si, se ukázaly možnosti, které bych jinak prostě neviděla.
Letos jsem nastoupila do nové družinky v úplně jiné energii. Rozhodla jsem se dokonce přestěhovat. A za co jsem nejvíce vděčná – jsem odvážnější.
Opět se mi potvrdilo, jak důležité je pečovat o své duševní zdraví. Jak důležité je cítit se dobře. Tahle péče občas začíná jednoduchou větou: Takhle už nechci pokračovat.
A co tvoje zkušenosti s péčí o své duševní zdraví? Podělíš se?
S láskou
Ivana