Řeknou ti, medituj.

Minulý týden jsem napsala na facebook příspěvek o tom, jak jsem seděla doma v obýváku ve tmě a měla v uších hudbu, abych „vypla“. Tak jsem se dnes rozhodla vložit dva roky starý příspěvek znova na profil a pak mě to vedlo i k tomu, že ho dám rovnou na svůj blog. Trochu jsem příspěvek i doplnila. Myslím totiž, že tohle je dobré si připomínat pořád, stále, prostě furt, aby to slyšelo co nejvíce lidí.

Řeknou ti medituj. Jenomže ty na to nemáš čas. Nemáš čas vytahovat karimatku, zapalovat svíčky a vonné tyčinky a vyhánět všechny z obýváku, abys mohla pak hodinu sedět v lotosovém květu a meditovat. Tuhle představu o meditaci jsem měla kdysi i já a málokdy se mi do toho chtělo. Než jsem pochopila, že to můžu dělat i jinak.

Podělím se s vámi dnes o ty své způsoby zklidnění a „vypnutí“.

Už jste někdy slyšeli větu – Sedět a do blba hledět? Myslím si, že ano. To je můj první způsob, se kterým se dnes podělím. Prostě si sednu na gauč do obýváku a jsem tady a teď. Takže nepřemýšlím o tom, co budu dělat, až přijdu do práce, nepřemýšlím, co jsem do teď nestihla, jsem tady a teď a dýchám. Stačí 10-15minut. A abych nemyslela na to, co bylo nebo bude, nádechy a výdechy si počítám.

Nádech na čtyři doby, zadržení dechu na sedm a výdech na osm. 4-7-8

Další způsob meditace zažívám cestou do nebo z práce. Zase chvíli vědomě nepřemýšlím, co bude či bylo v práci nebo to, co bude doma, ale jsem tady a teď, takže pozoruji to, co je kolem. Vnímám zvuky ptáků, pozoruji stromy, když jdu pěšky a zvuk mého vozu, když řídím nebo si zpívám. Ladím se tedy do příjemných pocitů. V poslední době chodím do práce s Vojtou Dykem na uších. Jeho Šumavský otčenáš je naprosto fajňacký. Jinými slovy, dokáže krásně zklidnit.

Třetí způsob mojí meditace je spojený s mou kočkou Sisi. Medituji s ní, když ji pozoruji nebo když ke mně vyskočí a začne vrnět. To je mi vždy hezky. A vrátím se k hudbě. Prostě si nějakou vyberu, pustím a když se při ní cítím dobře, poslouchám. Snažím se při tom nemyslet. A když se nějaká myšlenka přece jen objeví? Tak u ní nezůstanu. Nechám ji zase odejít.

A dnes jako poslední způsob meditace uvedu tvoření. Když maluji, když přidávám tečku k tečce, vlastně medituji. Jsem ponořená tady a teď a je mi hezky. A protože u tohoto relaxu jsem docela často, vzniklo už pár obrazů, které putovaly do nových domovů a některé ještě na ty své domovy čekají. Prohlédnout si je můžeš na mém eshopu. Najdeš tam nejen obrazy, ale třeba taky kalendář na tento rok. No a že zrovna ty nemaluješ? Nevadí. Nemusíš malovat, můžeš třeba háčkovat nebo ráda vaříš nebo máš jiný koníček. Dopřej si relax právě v tom svém, co máš ráda.

Určitě jste si všimli, že všechny ty způsoby mají jedno společné. Tím společným je to bytí tady a teď. Uvědomuji si, že v dnešní době, kdy jsme zahlceni tolika podněty zvenčí, kdy nám naše mysl jede na plné obrátky, protože přemýšlíme nad tím, co bylo, co jsme udělali, co udělali druzí, co neudělali druzí, přemýšlíme o tom, co nás čeká, co musíme udělat, myslíme taky na to, co nás trápí. Je toho tedy moc, moc. A tak prostě je třeba nechat tu mysl na chvíli odpočinout a myšlenky buď úplně vypnout nebo nechat plynout ty, díky kterým se cítíme dobře. A k tomu nám může pomoci právě meditace.

Jak to máš s ní ty? Stále tě míjí ve tvém životě, protože na takové blbosti nemáš čas? Nebo už aspoň koukáš „do blba“ nebo ti s meditací pomáhá tvůj čtyřnohý miláček? Poděl se se mnou o svou zkušenost. Můžeš v komentáři pod článkem nebo v mé facebookové skupince.

Mějte krásné dny, ve kterých si najdete čas na krásné vypnutí.