Nech to být

Pondělí pro mě nebylo jednoduché. Možná znáte ty pocity, když přijdete na lékařské vyšetření a dozvíte se nepříjemnou zprávu.

Jsem člověk, který se stará o své tělo, mám se ráda a věřím, že nemoci v člověku odrážejí to, jakým způsobem žijeme. A přesto, že jsem po Vánocích měla kila nahoře, pořád mám své tělo ráda a dopřávám mu. Teď v únoru detox řapíkatým celerem, často zařazuji meditace L. Kolaříkové o rozesmátých buňkách v těle a děkuji svému tělu za jeho fungování. Miluji to, kde teď jsem, takže by mělo být vše v pořádku.

No ale tělo to vidí jinak.

A tak jsem ho poslechla a po vyšetření jsem se dala do bádání, co pro něj mohu udělat. Nejdříve jsem zpracovala situaci u lékaře, kdy na mě paní doktorka spustila, že se ohrožuji na svém zdraví, když odmítám její doporučení vyšetřit mamografem (já chtěla sono).

Pak následovala domluva na setkání s mou paní doktorkou a taky návštěva u naší hodné babičky léčitelky. Ta vždy umí poradit bylinky a je vám po návštěvě u ní dobře. Což mi je, protože plán je jasný. Čeká mě řebříčková kůra, další detox, tentokrát spirulinou, a nejspíš za měsíc další vyšetření.

Věřím, že vše bude v pořádku. Uvědomila jsem si totiž i další, neméně důležitou věc. Šla jsem si prostudovat duchovní příčinu cyst a šup! Vše to nějak zapadlo. Ve zkratce – přílišná péče, přehnaná starostlivost.

Ano, ke konci loňského roku jsem hodně tlačila na to, aby táta mých dětí, více dbal na svůj seberozvoj. Přála jsem si, aby děti úplně neztratily kontakt se svým tátou, když jsme se my dva před osmi lety nedokázali domluvit, napravit chyby a v manželství setrvat.

No a došlo mi, že to bylo a je něco, co mám nechat plavat. Jasný vzkaz pro mě – nech to být. Jeho rozvoj, jeho cesta není má starost. Pomoci můžeme totiž jen tomu, kdo o pomoc stojí. V tomto případě jsem tlačila a vlastně to pomoc nebyla. Teď si uvědomuji víc než kdy jindy, že každý má právo na svůj postup růstu, přesto, že nám se zdá, že ten jeho způsob žití, není ta správná cesta. Nemáme právo soudit.

Afirmace, kterou Louis Hay přikládá, má následující znění:

Mohu být sama sebou a nechávám ostatním volnost, aby byli tím, kým jsou. Pro všechny z nás je bezpečné dospět a vyrůst.

a já si ji teď budu dost často připomínat. Nejen ve směru k tátovi mých dětí, ale i mých dětí samotných. Každý totiž máme jinou představu o svém štěstí.

Včera večer se mi po tomhle uvědomění usínalo daleko líp než v pondělí, možná i proto, že jsem svému bývalému muži vyslala omluvu. A tak dnes začínám den s tím, že jediný člověk v mém životě, kterého můžu a mám právo na to, ho řídit, jsem já sama.

Děkuji za tohle mé uvědomění. Dál se mám ráda, i s těmi svými chybami, které si postupně uvědomuji a napravuji je.

Miluji svůj život ❤️

Ivana Durstinová
Inspiruji ženy, které chtějí změnit svůj přístup k životu. Svým příběhem ukazuji, že je možné začít se změnami kdykoliv a díky nim tak žít radostnější a spokojenější život. Můj příběh si přečtěte zde >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.