Dýchám, dýcháš, dýcháme

Dech. Wikipedie mluví o tom, že je to projev dýchání, což je proces výměny plynů, zejména kyslíku a oxidu uhličitého mezi organismem a jeho externím prostředím. A dech je i něco, co většina z nás bere tak automaticky. Nebo si snad vědomě ráno po probuzení nebo během dne uvědomuješ, že dýcháš?

Já to kdysi měla tak, že dech jsem, stejně jako třeba to, že mi bije srdce, brala jako samozřejmost.

Možná to máš taky tak. A možná ne. Pojďme si spolu udělat jedno malé cvičení. Nazvěme ho jednoduše ZASTAVENÍ.

Zastav se a zamysli se nad následujícími otázkami. Na čem sedíš? Cítíš látku oblečení na těle? Vnímáš někde tlak v těle? Vnímáš nějakou chuť v ústech? Cítíš kolem sebe nějakou vůni?

A už jsi u toho. U čeho? No přece u svého dechu. Co se děje, když se nadechuješ? Co se děje, když vydechuješ? Kam proudí kyslík, který se nosem dostává do tvého těla? Pošleš ho až do břicha nebo se nadechuješ málo a kyslík se dostane sotva do plic? Zkus si to.

Kam se dostal tvůj dech? Jen do plic? Zkus ho poslat až do břicha. Dětem v družince říkám, aby si představily, že jejich bříško je balónek, který je třeba nafouknout. Ať všechen vzduch, který naberou, pošlou až hodně dolů a ten balónek nafouknou. A to máte vidět ty velké balóny, které se objevují. Zkus to tedy ještě jednou.

Cítíš ten rozdíl? Uvědom si, jak tím pomáháš svému tělu. Dodáš mu více kyslíku a tělo tak může lépe fungovat. Není to něco, co bys pro své tělo mohla na oplátku udělat ty? A nepotřebuješ k tomu nic víc než jen uvědomění posílat více dechu svému tělu. Nemusíš se vymlouvat na to, že na to nemáš čas, protože dýchat prostě musíš.

A je to dech, který pomáhá při uklidnění. Aspoň já to tak mám.

Jsi unavená? Postav se a několikrát se zhluboka nadechni a vydechni.

Čeká tě pohovor a jsi nervozní? Zhluboka se nadechni a vydechni.

Někdo tě rozčílil? Ještě než z plných plic budeš chtít prudce reagovat, napočítej do tří a zhluboka se několikrát nadechni a vydechni. Myslím, že i prudká reakce bude ta tam. Dech opravdu pomáhá.

Dech je tvůj přítel. Pomáhá ti vrátit se k sobě, dovnitř. Vnímám to velmi silně právě v době karantény. Při všech těch změnách, které v té době nastaly, jsem hodně přemýšlela. Ale to snad většina lidí. A myslím, že spoustu lidí si i začala uvědomovat právě svůj dech, protože všichni máme společnou zkušenost a to tu, že s rouškou se dýchá mnohem hůř než bez ní. A našla jsem i podobenství. Tohle období se dá přirovnat právě k nádechu.

Dostáváme do sebe spoustu myšlenek, nad kterými jsme před tím neměli čas (nebo odvahu?) přemýšlet, tak jak se vzduch dostává do našeho těla. Díky dechu tělo funguje, tak jak jsme my mohli fungovat, jinými slovy hledat, co je a co není v našem životě důležité. Spoustu věcí jsme mohli přehodnotit a ze svého života odstranit. Taky jsme spoustu nových věcí mohli ve svém životě přivítat.

Skvělá doba na dobrý a vydatný nádech, abychom se, až to vše skončí, mohli dostat do normálu, ale trochu jiného než byl před tím. Abychom pamatovali na všechna ta uvědomění, která k nám v té době přišla. Nevím, co jsi ze svého života propustila a přivítala ty, ale ráda se podělím o to, jak je to u mě.

Tohle si hodně uvědomuji. Byť je karanténa a prožíváme různá omezení, přesto se cítím svobodněji. A vím, že je to vždy o úhlu pohledu a o tom, že nezáleží na tom, co se nám děje, ale jen a jen na tom, jak na to, co se děje, budeme reagovat.

A já se rozhodla pro pocit svobody, i když mám roušku, když jdu do obchodu (a chodím do něj méně než před tím).

Pro pocit svobody, i když nemůžu zavolat do milovaných Mutěnic a zamluvit si tam ubytování a odjet si užít prima víkend.

Pro pocit svobody, i když jsme v bytě 3+1 pohromadě tři dospělí lidé a každý chceme ten svůj prostor.

Za celou tu dobu nedošlo k jediné hádce a to je na medaili, když si uvědomíš, že dva z těchto tří lidí, jsou ženy a mají svůj měsíční cyklus. A nemysli si, že nebylo nikdy nic k řešení. Bylo. Třeba to, že syn je maturant, ale nedává přípravě k maturitě tolik, aby se to shodovalo s mou vlastní představou. Ale když se dobře a důkladně nadechneš, tak si s ním o tom promluvíš v klidu a vyhneš se hádce.

Doba mi přinesla i další nové věci. A když je to článek o dechu, nemůžu nevzpomenout pro mě nové dechové cvičení dle Wima Hofa. Podle odborníků se dá s jistotou říct, že pomocí jeho metody můžete docílit lepšího fungování imunitního systému. Mimo to je také výborná na boj se záněty. A jak jsem psala ve svém článku Raději nohy v kýblu než tam mít nervy, zařazením této metody, pravidelných meditací a cvičení jsem se zbavila bolestí zad.

V čem toto cvičení spočívá? Jak probíhá? Já tohle cvičení dělám s doprovodem. Doprovází mě Tereza Kramerová, která má na YouTube dvě videa tohoto cvičení. Jedno z nich je dokonce spojeno i s krásnou meditací. Doporučuji a video najdete pod článkem.

Je skvělé si 2x týdně pustit video a nechat se vést příjemným hlasem Terezky. Vede tě třemi koly, v nichž děláš 30 nádechů a výdechů, mezi jednotlivými koly dochází k zádrži dechu a pocit, který pak následuje, je naprosto úžasný.

To, co po cvičení vnímám je velmi slastný pocit a já se ho nebojím přirovnat ke stavu po orgasmu. Fakt. Je mi v tu chvíli moc hezky. Jsem ve svém těle, tady a teď, vypnutá od povinností, které mě ten den čekají. A pokud si dechové cvičení dáte celé i s meditací, bude vám prostě moc dobře. A cítit se dobře, to je pro náš život stěžejní.

Tohle cvičení mi pomáhá i v tom, že jsem po ní zařadila studenou sprchu. Už delší dobu končím každou sprchu tím, že si na nohy pouštím studenou vodu. Teď vnímám posun v tom, že studenou vodu zvládám pustit už od pasu dolů. Je to zábava. A mám z toho radost. Pokaždé z té koupelny vyjdu plná energie.

A ještě jedna poznámka. Dechové cvičení mi nevyhovuje ve dnech těsně před menstruací a tak dva tři dny, když menstruaci mám. Poslouchám své tělo a netlačím na pilu. Pokud to tak necítím, tak to ani nedělám, protože je důležité, cítit se dobře. Budeš to mít třeba jiné nebo zrovna takové. To už ti napoví tvé tělo.

Bude prima, když tvůj dnešní den bude tím prvním dnem, kdy se na svůj dech budeš dívat jinak. Když svůj vzduch budeš při nádechu posílat až do břicha. A když budeš brát svůj dech jako skvělého přítele a parťáka, za kterého jsi vděčná. A umět být vděčná, je cesta k tomu, abys další dny plné nádherných nádechů a výdechů, mohla prožívat s větší lehkostí a tvůj život tě tak mohl bavit.

PS. Zmiňované video s dechovým cvičením vedené Terezkou Kramerovou. Děkuji za tohle úžasné video.