Odvaha opustit jistotu a tvořit si nový život

Rozhodla jsem se po skoro dvaceti letech opustit práci vychovatelky, i když jsem neměla připravené jiné zaměstnání.

Nebyl to lehký krok. Jistota pravidelné výplaty a zavedeného režimu – to uklidňuje. Jenže uvnitř jsem stejně cítila, že dál zůstávat někde, kde se necítím dobře, mě stojí příliš mnoho sil a hlavně zdraví. A pokud chci žít život, který mi dává smysl a radost, musela jsem najít odvahu a vykročit do neznáma.

Proč jsem se rozhodla odejít?

Už delší dobu jsem věděla, že moje práce už mi nedává to, co dřív. Byla jsem unavená, vyčerpaná a chyběla mi radost. Přesto jsem váhala:

Co když nenajdu nic jiného? Co když udělám chybu?

Pak jsem si položila jinou otázku:

Chci tohle žít i za rok?

Odpověď byla jasná – ne. A právě v tu chvíli jsem věděla, že musím něco změnit.

Moje cesta k tomu, co mě naplňuje

Vedle práce jsem už dříve hledala cestu, která mě těší – tvořím své milované mandaly a nabízím sezení a kurzy Access Bars. To jsou činnosti, při kterých cítím radost a dávají mi smysl. Když vidím, že má někdo další radost, je prostě moc fajn. A je jedno jestli je to proto, že si koupil obraz nebo se cítí dobře, protože si nechal dát Barsy a začal se trochu jinak koukat na svůj život.

Upřímně ale přiznávám, že doteď jsem neuměla zaujmout natolik, abych se tím uživila. A navíc – teď mě na chvíli čeká období, kdy nemohu pořádat kurzy, dělat sezení, ani prodávat obrazy.

Je to omezení, které respektuji. Ale nevnímám to jako konec, spíš jako přechodné období. Věřím, že i když teď nemůžu tyto věci naplno dělat, vím, že se otevřou nové další možnosti. Takže vás třeba už teď zvu na vernisáž výstavy mých mandalek, která se koná ve čtvrtek 25.9. ve středisku Amos v Českém Těšíně.

Strach i víra jdou ruku v ruce

Samozřejmě že mě občas popadnou obavy. Zrovna minulý týden jsem si jeden nával obav užila docela naplno. Nemít pevně daný plán není pohodlné. Ale zároveň cítím, že tohle rozhodnutí bylo prostě správné. Vím, že

„Každé naše rozhodnutí tvoří život, který pak žijeme.“

Věřím, že když člověk opustí to, co už mu neslouží, otevře tím prostor pro něco nového.

Co mi pomohlo a co může pomoci i vám?

Pokud i vy přemýšlíte o změně, možná vám pomohou tyto zkušenosti:

Sepište si důvod změny. V těžších chvílích vám připomene, proč jste se rozhodli.

Jděte po malých krocích. Nemusíte mít hned jasný plán. I malý posun je krok kupředu.

Nebojte se sdílet svou cestu. A nevadí, že nejste dokonalí.

Dovolte si cítit strach. Je přirozený. Ale není důvodem zůstat stát na místě.

Pečujte o sebe. Cítit se dobře není slabost, ale základ, na kterém všechno stojí.

Život si tvoříme sami

Moje zkušenost mi ukázala, že nejdůležitější není mít všechno pevně pod kontrolou, ale mít odvahu udělat krok. Protože každý krok, každé rozhodnutí, tvoří náš život. A pokud se rozhodujeme tak, abychom se cítili dobře, věřím, že dříve či později nás to přivede k místu, kde budeme opravdu doma – v práci, v tvoření i sami v sobě.

Nebojte se volit cestu, na které se cítíte dobře – právě tím tvoříte svůj spokojený život.

S láskou Ivana